Boby kávovníku jsou samy o sobě bez chuti a bez vůně. Aroma a specifickou chuť jim dodává až proces pražení.

Je to neuvěřitelné, ale myrtovník citrónový dostal své jméno (Backhousia citriodora) teprve v polovině 19. století. Tvůrcem tohoto jména byl německo-australský botanik baron Ferdinand von Mueller (1825-1896). Pojmenoval jej na počest Jamese Backhouse (1794-1896), anglického botanika a kvakerského misionáře.

Když Kryštof Kolumbus před více než 500 lety přistál po strastiplné cestě místo v Indii v jižní Americe, nebyl tímto nedopatřením nijak zklamán. Zaprvé si tohoto omylu v prvních momentech vůbec nepovšimnul a za druhé také zde nalezl hojné poklady. Například maté - "zelené zlato indiánů" - bylo tehdy relativně rozšířeným nápojem podávaným hostům na uvítanou. Archeologické nálezy v místních hrobech však dokazují, že maté bylo velice váženo již před Kristem.

Čaj obohacený vůní jasmínových květů je v Číně oblíbený už od dob dynastie jižních Sungů (13. stol.). Jasmín (Jasminium sambac) pochází z oblasti Perského zálivu a do Číny se podle čínských botaniků dostal někdy před 3. st. n. l. Dnes tvoří jasmínové čaje nezastupitelnou součást čínské čajové kultury. Jejich obliba se navíc z kolébky rozšířila mezi čajové znalce celého světa.

Kultura pití kávy je v Evropě odlišná od americké. Evropané dávají přednost hotové směsi jako kávě určité provenience (např. italské espresso), kde kvalita je trvalá, a to z důvodu stále stejné receptury míchání. Američané však přicházejí více na chuť sortimentně čistým kávám plantážním. Zde lze dokonce pozorovat trend ke kávám raritním, jejichž roční sklizeň je nepatrná, které však mají svou nezaměnitelnou chuť a vůni. Jedná se například o havajskou kávu Kona nebo proslulou, odborníky velmi ceněnou kávu Jamaica Blue Mountain. Kávoví experti mají zato, že i Evropané začnou více objevovat kouzlo a pestrost chutí sortimentně čistých káv. Předpokládá se, že jejich spotřeba tak poroste i na starém kontinentě.